Výživa březí klisny

20. října 2010 v 16:57 | Mia |  Zajímavosti o koních :)
Tak jednou také něco užitečného...

Výživa březích klisen je velmi často diskutovaným tématem. Obecně je třeba si uvědomit, že březost je fyziologický stav a nikoli nemoc. Ke klisně tedy není třeba přistupovat zbytečně " v rukavičkách", ale zároveň je vhodné veškerou její zátěž přizpůsobit jejím fyzickým možnostem.

Krmení je třeba přizpůsobit stádiu březosti a zdravotnímu stavu klisny. Spolu s výživou jde také ruku v ruce možnost zajištění přiměřeného pohybu. Důležité je klisnu nepřetěžovat, ale zároveň ji také příliš neomezovat. Lze říci, že bychom se měli vyvarovat všech náhlých a prudkých změn v krmení, ustájení i zátěži, pokud k tomu není závažný zdravotní důvod.

Dělení březosti z hlediska výživy

Březost klisen trvá v průměru 333 dní a je možné ji rozdělit z fyziologického hlediska na dvě stádia - embryonální do 60. dne a fetální od 60. dne do konce březosti. K uhnízdění embrya dochází v 5. týdnu březosti, toto období je právě nejcitlivějším na veškeré provedené změny.

Výživa v první třetině březosti

Z hlediska výživy je vhodnější rozdělení březosti na 3 stádia. Jak bylo již výše uvedeno nejcitlivějším obdobím pro vznikající zárodek  je právě první třetina březosti,  kdy se zárodek vyvíjí a diferencuje, také dochází k uhnízdění embrya a vývoji placenty.  V tomto stádiu dochází velmi často k různým přerušením březosti (vstřebání zárodku, zmetání). Klisnu je vhodné v tomto období  krmit stejně, jako byla krmena v předchozím období bez zbytečného zasahování do krmné dávky. Chybou je myslet si, že budoucí matka potřebuje nějak ve své krmné dávce přilepšit. Klisna může normálně fyzicky pracovat, pouze je vhodné se vyvarovat případných pádů a jiných stresových situací.

Krmná dávka by měla obsahovat 70 % objemného krmiva a 30 % jadrného krmiva. Orientační dávka sušiny pro klisnu vážící 550 kg činí 8 - 11 kg.  Důležitá je kvalita krmiva, velmi nebezpečné je zaplísnění, krmiva by neměla být prašná. Jako doplněk je možné podávat mrkev.

Výživa ve druhé třetině březosti

Ve druhé třetině březosti je již zárodek dostatečně fixován v děloze matky a není tolik vnímavý k vnějším změnám. V tomto období je již kvůli výraznému hmotnostnímu přírůstku plodu třeba upravit krmnou dávku. Zpravidla dochází k postupnému navyšování dávky jadrného krmiva. Množství sušiny přijaté krmivem by mělo být navýšeno o 2 - 2,5%. Celkový příjem sušiny pro klisnu vážící 550 kg  by tedy měl činit cca 11 - 14 kg.  Dávku sena je možné navýšit cca o 2 kg. Klisně přidáváme krmivo dle její aktuální fyzické kondice, aby nedocházelo ke zbytečně velké tvorbě tukových rezerv.  Přílišné tloustnutí matky je pak často zdrojem porodních a poporodních komplikací, jak metabolického charakteru tak např. ze strany oběhového systému. Jadrné krmivo by mělo být v tomto období opět kvalitní a lehce stravitelné. 

Fyzickou práci klisny je nyní již třeba mírně omezit a přizpůsobit jejímu zdravotnímu stavu.  V případě potřeby je vhodné klisně podávat solný liz nebo jiné výživové doplňky. Ideální je jejich podání konzultovat s ošetřujícím veterinářem.

Výživa ve třetí třetině březosti do porodu

Poslední třetina březosti je nejnáročnějším obdobím pro matku. Hříbě nyní dokončuje svůj vývoj a růst. Hmotnost plodu se zvyšuje cca o 450 g/den.  U klisen se v tomto období mohou vyskytnout komplikace v podobě otékajících nohou či mírných kolikových stavů.  Organismus matky se intenzivně připravuje na nadcházející laktaci.  Od 9. měsíce spotřeba energie narůstá až o 12 %. Vzhledem k této skutečnosti a zvětšování objemu dělohy je třeba opět navýšit příjem koncentrovaných krmiv cca o 10 % za měsíc. Klisnu však nesmíme překrmovat, jinak může dojít k intenzivním kolikám či tučnění matky. V tomto období je zejména třeba sledovat zastoupení minerálních látek v krmivu. Stoupá potřeba vápníku, fosforu a hořčíku.  Důležité je zachování správného poměru vápníku a fosforu. Orientační dávka činí 55 - 70 g/den Ca a 38 - 50 g/den P.  V krmivu by měly být také dostatečně zastoupeny esenciální aminokyseliny.

Vzhledem k fyziologickým změnám v organismu matky je vhodné krmivo podávat v menších dávkách a s vyšší frekvencí. Zpravidla je krmení podáváno 3x denně. Dávku jadrného krmiva je vhodné před podáním spařit horkou vodou. Krmivo musí být velice kvalitní a vysoce stravitelné. Část jadrného krmiva by měly tvořit pšeničné otruby. Nevhodným krmivem je například celý oves.

objemných krmiv je nejvhodnější kvalitní luční seno. Nepříliš vhodné je podávání vojtěškového sena, kvůli vysokému obsahu bílkovin a obsahu fytohormonů. Nadměrné zkrmování vojtěšky může vést ke zvýšené tvorbě střevních plynů a následnému nadýmání, které způsobuje časté koliky. Kolika v tomto stádiu březosti je velice nebezpečná a v krajním případě může zapříčinit i předčasný porod klisny.

Z hlediska pohybu klisnu příliš neomezujeme, klisna si zpravidla vhodnou dávku pohybu určí sama. Z toho vyplývá, že v současné době je možné ji již pouze pouštět do výběhu. Vyšší zátěže je třeba se vyvarovat.

Výživa v období porodu a po něm

V den porodu je možné, že klisna nebude přijímat krmivo vůbec nebo pouze omezeně. Takto zejména reagují prvničky či citlivější klisny. U zkušených matek však většinou nějakou změnu zaznamenáme pouze několik hodin před samotným porodem. Po ohřebení nabízíme matce co nejdříve posilující nápoj z otrub, který lze obohatit lžící melasy či medu. Podání tohoto nápoje urychlí regeneraci klisny a pomůže řádně nastartovat laktaci.

Následně klisně podáváme v pravidelných intervalech (3x denně) energeticky bohatou a vyváženou krmnou dávku pro udržení laktace. Do krmné směsi je vhodné přidat povařené lněné semínko a případně i vhodné vitaminominerální doplňky. V prvních dnech po ohřebení (zvláště pokud je hříbě hřebeček) se dle mých vlastních zkušeností osvědčilo do krmiva matce přidávat také lžíci jedlého oleje, který umožní rychlejší odchod smolky a posun zažitiny v tlustém střevě hříběte.

objemných krmiv je opět velmi vhodné kvalitní luční seno. Na rozdíl od jiných býložravců, začínají hříbata ochutnávat seno velmi brzy - dávka tedy musí být velice kvalitní.  V menším množství je také vhodné podávat kvalitní zelenou píci, ale spíše glycidového charakteru (směs trav bez výrazného zastoupení vojtěšky či jetele).



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Loty Loty | 21. října 2010 v 19:11 | Reagovat

zkopčila jsi průběh :-?

2 volnahriva volnahriva | Web | 30. října 2010 v 17:58 | Reagovat

Ahoj,promin že jsem dlouho neoběhla :(
P.S.moc pěkný článek i obrázek :D

3 Áďa Áďa | Web | 14. listopadu 2010 v 17:35 | Reagovat

áhojinda
Obýháčka ji nak ale zajímavej článek :-)

4 Áďa Áďa | Web | 21. listopadu 2010 v 13:46 | Reagovat

áhojásek!!!
Obýýhajdáásek,a jukni na blogís!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama